Utajované švédské peklo

O Švédsku panuje mediální obraz prosperující a stabilní země, která otevírá náruč trpícím přistěhovalcům z Afriky a Asie. Čas od času dochází sice k výtržnostem v přistěhovaleckých čtvrtích, ale podle oficiální verze jen pro nedostatečnou toleranci ze strany původních Švédů, rasistické sklony policie a málo pracovních příležitostí. Kriminalita, vytváření uzavřeného světa s prvky islámského fanatismu a zneužívání sociálního systému rezonují jen tak na okraj problematiky, aby se neřeklo. To okamžitě média a političtí demagogové označí za důsledek již zmíněné švédské nedokonalosti a stále nedostatečné míry tolerance od řadových obyvatel přes policii až po úřady.

Švédsko vždy v nejnovějších novoročních agenturních zprávách vypadá jako země, kde se to hemží neonacisty. Ve Stockholmu, nedaleko centra na ostrově Södermalm, se na bráně mešity objevily hákové kříže. Policie už stíhá neznámého pachatele pro hanobení skupiny osob a podněcování nenávisti.

Loni v listopadu na předměstí Stockholmu kdosi rozbil vitráže na jiné mešitě a naházel dovnitř prasečí kopyta.

Na takové případy agentury a jiná média okamžitě reagují a hlásají do světa, co že se to v tom Švédsku děje. K tomu ještě sociální sítě, například Twitter, kde šéf stockholmského sdružení muslimů Omar Mustafa umístil fotografie s hákovými kříži na mešitě.

Pod zprávami o událostech ve Švédsku nechybí reakce čtenářů. Není divu, že někteří z nich si kladou otázky, které si nechtějí položit ti, co by jim měli věnovat pozornost v první řadě - obec více žumpalistická, než žurnalistická.

Pochopitelně, že na místě je pátrání po příčinách, proč někdo ve Švédsku dává demonstrativně najevo svou nenávist na bránu mešity nebo ke komunitě spjaté s tímto symbolem. A tak existují čtenáři, kteří automaticky neakceptují, co jim média politické servilnosti a propagandy přinesou a vědí, že ve Švédsku neplatí model o nesnášenlivých Švédech a obětního beránka z přistěhovaleckých společenství. Proto se ptají - proč se nemedializuje a zamlčuje terorizování domácího obyvatelstva muslimskými skupinami?

Podívejme se tedy na druhou stránku soužití muslimských přistěhovalců a Švédů, kterou nechtějí vidět švédská i světová média, ani kazatelé z mešit ve Stockholmu. Situace je ve skutečnosti tak neúnosná, že někdy i domácí médium hlavního proudu přizná fakta. Noviny Aftonbladet napsali před několika lety, přičemž zlepšení v tomto směru nenastalo, že 9 z 10 nejvíce trestaných etnických skupin, které se dopouštějí trestných činů ve Švédsku, pochází z muslimských zemí.

O motivaci vypovídá sociologická studia pod názvem "Jsme bojovníci proti Švédům". Socioložka Petra Åkesso, původem ze Srí Lanky, zpovídala mladíky od 15 do 17 let z přistěhovaleckých komunit v Malmö, obviněných z loupeží, proč okrádají jen rodilé Švédy. Vyjadřovali se před ní otevřeně a mezi jejich odpovědi patřily následující tvrzení: "Když jsme ve městě a okrádáme, vedeme válku, válku proti Švédům."

"Moc pro mě znamená, že Švédové ke mně budou vzhlížet, ležet na zemi a líbat mi nohy."

"Je to tak jednoduché okrádat Švédy, tak snadné. Švédové nedělají nic, jen nám dají věci. Jsou tak slabošští."

Mladí Švédové můžou tedy bez jakéhokoliv důvodu počítat s bitkou a okrádáním. Pokud projeví razantnost v sebeobraně, hrozí jim označení za rasisty a netolerantní násilníky. Přičemž jejich případná tolerance je ze strany médií a úřadů chápána jako přednost, ale podle útočníků je to projev slabosti.

Švédky děsí noční můra znásilnění. Každá čtvrtá musí počítat s tím, že může být znásilněna. Etnoložka Maria Bäckmanová v rámci své studie sledovala skupinu švédských dívek z deváté třídy na stockholmském předměstí Rinkeby obývaném převážně muslimy, kde došlo loni v květnu k násilným nepokojům. Mladé Švédky si raději přebarvují vlasy, aby se vyhnuly sexuálním útokům, protože blond vlasy vyvolávají žádostivé pohledy mužů i chlapců a následně násilí. Statistiku ohlášených znásilnění a napadení média ignorují. Švédsko zasáhla nejhorší vlna znásilňování v historii země. Znásilnění osob mladších patnácti let jsou šestkrát častěji než před jednou generací. Podle studie Rady kriminality je čtyřikrát větší pravděpodobnost, že násilník se narodí v zahraničí, jako osobám narozeným ve Švédsku. Cizinci z Alžírska, Libye, Maroka a Tuniska jsou nejčastějšími pachateli znásilnění. Právnička Ann Christine Hjelmová zjistila, že 85 procent odsouzených násilníků se narodilo v cizině nebo přistěhovalcům.

Jeden z otřesných případů, o nichž mediální propaganda dlouho mlčí.

 

Švédský soud odsoudil sedm afghánských uprchlíků za znásilnění. Jeden z nich vylákal do uprchlického tábora 29 - letou pečovatelku, matku dvou dětí, kde ji spolu s dalšími pachateli sedm hodin znásilňovali. Brutalitu sledoval dav uprchlíků, kteří násilníky ještě povzbuzovali výkřiky a tleskáním a ženu označoval za děvku. Dnes je tato žena upoutána na invalidní vozík a mentálně postižená. Policie zadržela jedenáct podezřelých, nakonec odsoudila pouze sedm z nich na 4 až 6 let vězení. Ti, kteří byli vyhoštěni ze země se mohou po několika letech vrátit. Podle politiků by bylo projevem rasismu, kdyby došlo k jejich trvalému vyhoštění.

S takovými případy, a otřesnými statistikami islámští představitelé ve Švédsku nespěchají na sociální sítě, ani agentury nechrlí podrobnosti o nelidských činech motivovaných etnickou a náboženskou nenávistí. Proč?

Divná to slepota k nenávisti určitého druhu, ale obdivuhodná ostrozrakost, když se to hodí.

Diskuse: Utajované švédské peklo

.....

Adam 22.01.2017
Já bych je střílel ..Evropa kvůli nemohoucnosti bude plakat... A ze jim to prochází , i politiky bych strilel

Přidat nový příspěvek